|
|
Postoj Spolkového ústavního soudu k programu přímých měnových transakcí (OMT program).
Trojanová, Justina ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce s názvem Postoj Spolkového ústavního soudu k programu přímých měnových transakcí (OMT program) se zabývá tématikou programu OMT a jeho souladu s primárním právem EU. Je to poprvé v historii, kdy německý ústavní soud předložil předběžnou otázku k Soudnímu dvoru EU, kde má být posouzeno jednání Evropské centrální banky. Program OMT byl oznámen roku 2012 jako program neomezeného nákupu státních dluhopisů těch států eurozóny, které se dostaly do finančních problémů a zažádaly o záchranný balíček. Program nebyl prozatím aplikován, ale již jeho samotná existence pomohla uklidnit evropské trhy a výnosy dluhopisů států, které se potýkaly s finančními problémy. Proti programu vystoupilo velké množství německých politiků i ekonomů s názorem, že program v zásadě vyžaduje, aby němečtí daňoví poplatníci platili účty za jiné země eurozóny. Také byl vysloven názor, že tímto programem překračuje Evropská centrální banka jednoznačně svůj mandát, kterým je udržení cenové stability. Práce obsahuje logicky uspořádané kapitoly, které zahrnují vznik eurozóny, řeckou dluhovou krizi, následné záchranné programy a samotný OMT program a jeho následný soudní přezkum. Závěrečná část se zaměřuje nejdříve na rozsudek Soudního dvora EU, ve kterém jsou stanoveny důležité podmínky pro možnou aplikaci programu v budoucnu,...
|
|
|
Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie)
Fryščáková, Soňa ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Křížková-Pessrová, Hana (oponent) ; Papík, Richard (oponent)
Mgr. Soňa Fryščáková Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie) (disertační práce) Abstrakt Tématem disertační práce jsou vybrané knihovny (a další informační služby) institucí Evropské unie, analýza jejich současného stavu a návrh dalšího rozvoje, jehož součástí je vyznačení problematických oblastí v práci knihoven a příprava programových cílů informační a knihovnické politiky knihoven institucí EU. Úvodní část je věnována informační politice EU v obecnější rovině a dále představuje vývoj informační společnosti v kontextu Evropské unie. V další části jsou popsány informační služby institucí EU. Konkrétně se jedná o knihovny vybraných institucí EU a také o Historické archivy Evropské unie a profesní sdružení evropských knihoven Eurolib. Poslední část práce se zabývá analýzou informační strategie institucí EU a návrhem řešení, které představují programové cíle knihovnické a informační politiky.
|
|
|
Subsidiarita v právu EU
Krátký, Jiří ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Shrnutí V roce 2023 uplyne třicet let od ukotvení zásady subsidiarity, jako obecné zásady právní v právním systému EU. Maastrichtská smlouva představovala zásadní politický krok v evropské integraci. K jeho dosažení zásadně přispělo i ukotvení zásady subsidiarity jako obecné zásady právní. Zásada subsidiarity se měla se stát dynamickou brzdou proti centralizaci a proti plíživému přesunu výkonu pravomocí na orgány EU. Třicet let praxe je vhodnou dobou ke zhodnocení úspěšnosti reálného naplnění této mise. Platí to v roce 2021 o to více, že EU stojí na prahu nové veřejné debaty o budoucnosti evropského projektu. Za tři dekády od Maastrichtské smlouvy prošlo ukotvení zásady subsidiarity několika legislativními proměnami. I přes tyto proměny však judikatura Soudního dvoru v této věci zůstala z ne příliš jasných důvodů jen málo rozvinutá. Původní důraz na soudní kontrolu ZS se v poslední třetině třicetiletého období přesunul z kontroly materiální stránky ex-post na kontrolu procesní ex-ante. Nakonec ani tato změna nepřinesla očekávané výsledky, resp. tyto přesto zůstávají málo zřetelné. Cílem této práce je dostat se co nejblíže k samotnému jádru problematiky a nabídnout odpovědi na praktické otázky, které nejvíce zajímají právníky. Ty se týkají se především právně-technické problematiky a selhávání očekávané role...
|
|
|
Postoj Spolkového ústavního soudu k programu přímých měnových transakcí (OMT program).
Trojanová, Justina ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Práce s názvem Postoj Spolkového ústavního soudu k programu přímých měnových transakcí (OMT program) se zabývá tématikou programu OMT a jeho souladu s primárním právem EU. Je to poprvé v historii, kdy německý ústavní soud předložil předběžnou otázku k Soudnímu dvoru EU, kde má být posouzeno jednání Evropské centrální banky. Program OMT byl oznámen roku 2012 jako program neomezeného nákupu státních dluhopisů těch států eurozóny, které se dostaly do finančních problémů a zažádaly o záchranný balíček. Program nebyl prozatím aplikován, ale již jeho samotná existence pomohla uklidnit evropské trhy a výnosy dluhopisů států, které se potýkaly s finančními problémy. Proti programu vystoupilo velké množství německých politiků i ekonomů s názorem, že program v zásadě vyžaduje, aby němečtí daňoví poplatníci platili účty za jiné země eurozóny. Také byl vysloven názor, že tímto programem překračuje Evropská centrální banka jednoznačně svůj mandát, kterým je udržení cenové stability. Práce obsahuje logicky uspořádané kapitoly, které zahrnují vznik eurozóny, řeckou dluhovou krizi, následné záchranné programy a samotný OMT program a jeho následný soudní přezkum. Závěrečná část se zaměřuje nejdříve na rozsudek Soudního dvora EU, ve kterém jsou stanoveny důležité podmínky pro možnou aplikaci programu v budoucnu,...
|
|
|
Uznávání odborné kvalifikace jako nástroj k výkonu povolání v členských státech EU
Tesař Rašková, Zuzana ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Hlavním cílem předložené práce je analýza systému profesního uznávání v EU jakožto nástroje k přístupu a výkonu povolání jako důležitého předpokladu pro realizaci jedné ze čtyř základních svobod EU - volného pohybu osob. Bez ohledu na přijetí směrnice o odborných kvalifikacích v roce 2005 má oblast uznávání odborných kvalifikací v EU již poměrně dlouhou historii. Z právního hlediska je tato právní úprava významná, protože zajišťuje funkčnost svobody volného pohybu osob, z hlediska praktického je naopak významná proto, že požadavky na odbornou kvalifikaci a s nimi související požadavky na jinou způsobilost často představují fakticky největší překážky a bariéry v rámci jednotného trhu EU. Mobilita kvalifikovaných odborníků je v Evropské unii zatím na poměrně nízké úrovni. Do jisté míry by nedostatek odborníků mohli vyřešit lidé s odbornou kvalifikací získanou mimo EU, kteří v současné době čelí velkým problémům s uznáním své kvalifikace. Aby odborníci mohli plně těžit ze svobody pohybu, musí být jejich kvalifikace jednoduše uznaná v ostatních členských státech. Je tudíž nezbytné, aby směrnice o odborných kvalifikacích stanovila jasná a jednoduchá pravidla pro uznávání odborných kvalifikací. Odhaduje se, že samotný systém automatického uznávání na základě harmonizovaných požadavků na minimální...
|
|
|
Vztah Soudního dvora EU a členských států: případ občanství EU a zdravotní péče
Hrabal, Tomáš ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Tématem této magisterské práce je vztah mezi Soudním dvorem Evropské unie a členskými roveň práce vychází i ze zkoumání tzv. soudního aktivismu, konkrétně ve vztahu k Cílem práce je ověřit hypotézu, že hlavním aktérem, který ovlivňuje podobu unijního práva, je Soudní dvůr, a ne členské státy. K tomu práce uplatňuje dvě podhypotézy, a sice že: 1. Soudní dvůr při svém rozhodování v oblasti vnitřního trhu prosazuje prointegrační agendu, a to i navzdory preferencím členských států; 2. členské státy nejsou schopny právní stav z pro ně nežádoucí judikatury zvrátit ve svůj prospěch prostřednictvím přijetí nové je ověřena na příkladu judikatury Soudního dvora v občanů EU a poskytování přeshraniční zdravotní péče a v návaznosti na ni přijatých směrnic 2004/38/ES a 2011/24/EU. První podhypotéza je konkrétně ověřena analýzou stanovisek členských států v řízeních před Soudním dvorem a analýzou samotných rozsudků, a to ve čtyřech řízeních zabývajících se právy ekonomicky neaktivních osob a v šesti věnovaných poskytování přeshraniční zdravotní péče. Druhá podhypotéza je ověřena zkoumáním ustanovení dotčených směrnic, která navazovala na judikaturu Soudního dvora. Závěrem práce je, že první podhypotézu lze považovat s výhradou za vyvrácenou. Celkově je tedy hypotéza tvrzena hlavní role členských států.
|
|
|
Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie)
Fryščáková, Soňa ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Křížková-Pessrová, Hana (oponent) ; Papík, Richard (oponent)
Mgr. Soňa Fryščáková Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie) (disertační práce) Abstrakt Tématem disertační práce jsou vybrané knihovny (a další informační služby) institucí Evropské unie, analýza jejich současného stavu a návrh dalšího rozvoje, jehož součástí je vyznačení problematických oblastí v práci knihoven a příprava programových cílů informační a knihovnické politiky knihoven institucí EU. Úvodní část je věnována informační politice EU v obecnější rovině a dále představuje vývoj informační společnosti v kontextu Evropské unie. V další části jsou popsány informační služby institucí EU. Konkrétně se jedná o knihovny vybraných institucí EU a také o Historické archivy Evropské unie a profesní sdružení evropských knihoven Eurolib. Poslední část práce se zabývá analýzou informační strategie institucí EU a návrhem řešení, které představují programové cíle knihovnické a informační politiky.
|
|
|
Problematické aspekty kritérií C.I.L.F.I.T. zakotvených v soudním rozhodnutí SD EU
Sviatkin, Ivan ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Tématem diplomové práce jsou kritéria CILFIT. Tato kritéria byla stanovená rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie jako podmínky aplikace doktríny acte clair vnitrostátními soudy poslední instance. Určují situace, za nichž takový soud nemá povinnost podle článku 267/3 položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Nejprve diplomová práce popisuje historické okolnosti vzniku případu CILFIT a skutkový stav dané věci. Následně se zabývá analýzou jednotlivých kritérií a současného stavu procedury pokládání předběžných otázek. V rámci dané analýzy se zaměřuje na praktické použití uvedených podmínek soudy členských států, ale také na čistě teoretické myšlenkové konstrukce. Dále diplomová práce identifikuje určité problematické aspekty podmínek CILFIT. V návaznosti na to navrhuje možná řešení a posuzuje efektivitu a vhodnost takových řešení.
|
|
|
Judikatura Soudního dvora EU na úseku ochrany životního prostředí (v oblasti účasti veřejnosti na rozhodovacích procesech)
Müller, Jan ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
: Cílem této práce je analyzovat judikaturu Soudního dvora Evropské unie v oblasti soudní ochrany účasti veřejnosti na procesu EIA a na tomto zakladě zjistit soulad pravniho řadu ČR s právním řádem Evropské unie a tim i posoudit možnosti budoucího vývoje v teto oblasti. Proto se tato prace nejprve zabývá obecnou charakteristikou účasti veřejnosti a její obecnými pravními základy v ramci práva mezinarodního i práva Evropské unie. Následně jsou na podkladu rozhodnutí Soudního dvora Komise v. Česká republika C-368/09 analyzovány právni předpisy ČR v této oblasti a vysloven závěr, že ani po novele zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životnií prostředí, nesplňuje ČR povinnost řádné transpozice právních předpisů Evropské unie. Dalším krokem této analyzy je posouzení skutečnosti, zda ČR naplňuje alespoň povinnost náležité implementace právního řádu EU. Tohoto cíle má být dosaženo pomocí analýzy judikátů Soudního dvora v předmětné oblasti, které se týkají Spolkové republiky Německo a Slovenské republiky, jejichž pravní řády sdíli s ČR základní zákonitosti soudní ochrany v oblasti procesu EIA. Na základě takto vyvozených závěrů je konstatováno, že ČR nenaplňuje ani povinnost řadné implementace. Finálním krokem analýzy je tedy dovozeni požadavků, které by měl právní řád ČR naplňovat, aby došlo k...
|
|
|
Dopady rozsudků Soudního dvora EU na známkové právo s přihlédnutím k případům firmy L'Oréal
Kubínová, Aneta ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent)
Práce se zaměřuje na posouzení dopadů, které má rozhodování Soudního dvora Evropské unie na konkrétní společnost, a to francouzskou transnacionální korporaci L'Oréal. V první kapitole se zaměřuji na vysvětlení systému, ve kterém ochrana duševního vlastnictví funguje - nejprve vymezuji pojmy duševního vlastnictví, poté představuji prostředky právní ochrany duševního vlastnictví na národní úrovni a mezinárodní smlouvy, které umožňují ochranu duševního vlastnictví na mezinárodní úrovni. Ve druhé kapitole posuzuji známkové právo v Evropské unii, nejprve v primárním a sekundárním právu, poté vymezuji postavení Soudního dvora Evropské unie a Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu a konečně uvádím nejvýznamnější judikaturu Soudního dvora EU, která se vztahuje ke známkovému právu. Třetí kapitola je částí aplikační, ve které formou případové studie zkoumám dopady rozsudků Soudního dvora EU na společnost L'Oréal. Nejdříve analyzuji ekonomickou strategii společnosti a posuzuji význam ochranných známek pro L'Oréal, poté uvádím nejvýznamnější případy Soudního dvora EU, ve kterých byla L'Oréal stranou sporu, na což navazuje analýza, jaké dopady rozsudky Soudního dvora EU na L'Oréal mají.
|
host ::
RSS.